Pomoc: moje miminko nechce jíst

Ať už kojíte, nebo dáváte dítěti kojenecká mléka, případně už jste ve fázi příkrmů, může nastat období, kdy dítě nechce jíst. Jaké mohou být příčiny a jak můžete situaci řešit?

Do 6 měsíců věku

V prvním půlroce života dítě přijímá mléčnou stravu, v posledních dvou měsících můžete po konzultaci s ošetřujícím pediatrem už také začít zkoušet příkrmy. Strava je nicméně stále ještě téměř výhradně mléčná. I tehdy však může nastat odmítání jídla.

Je jisté, že to zatím nemá (a nemůže) mít co do činění s vědomým rozhodnutím dítěte. Takové situace nastávají až později. Co tedy může být příčinou?

  • Nedostatek mateřského mléka

Lidově se říká, že „ztrácíte mléko“, ovšem produkce mateřského mléka funguje na základě poptávky a nabídky. Čím více mléka dítě pije, tím více se ho tvoří a naopak.
Příčiny tak z logiky věci musejí být zdravotního rázu a je nezbytné co nejdříve konzultovat stav s ošetřujícím pediatrem dítěte, případně s dalšími specialisty, jejichž návštěvu vám pediatr doporučí.

  • Střevní koliky dítěte

Střevní koliky neboli zaražené prdíky mohou dítě (i rodiče) nepěkně potrápit. Malé dítě, které se zatím nedokáže příliš hýbat, nemůže vytlačit přebytečné plyny z trávicího systému. Ty jej bolestivě tlačí, na což dítě reaguje dlouhotrvajícím pláčem, nespavostí a také nechutenstvím. Vždy vycházejte z konkrétního doporučení ošetřujícího pediatra dítěte. Obecně se radí, aby dítě před kojením užívalo léčiva na bázi simetikonu, které snižují plynatost a nevstřebávají se do krve, působí pouze v trávicím traktu dítěte a jsou tak pro dítě bezpečné. Dále dítě může užívat probiotika určená pro novorozence a kojence, která dlouhodobě pomohou osídlit trávicí trakt dítěte prospěšnými bakteriemi nezbytnými pro správné trávení. 

Zde si dovolíme malou odbočku. Trávicí trakt dítěte je totiž jeden z orgánů, které budou plně funkční až během prvních měsíců (let) po narození. Teprve po porodu se trávicí trakt začne osídlovat prospěšnými bakteriemi a až postupně naběhne proces trávení. Některé funkce trávicího traktu se plně rozvinou teprve po přechodu na tuhou stravu v druhé polovině prvního roku věku dítěte. Střevní koliky, ač jsou nepříjemné, úmorné a pro dítě bolestivé, zůstávají běžným fyziologickým projevem. Samozřejmě i koliky mohou být příznakem jiné závažnější choroby, ale je to poměrně vzácné. Vždy si o svých pochybnostech raději promluvte s ošetřujícím pediatrem dítěte, který zná jeho anamnézu a dovede odborně posoudit jeho stav.

  • Krátké intervaly kojení 

Zní to banálně. Dítě zkrátka jí příliš často, nestihne všechno strávit a nechce další jídlo. Takhle na papíře to dává smysl, jasně! Jenže realita může být velice odlišná. Mnohdy dítě v prvních týdnech pije častěji, i po 2 hodinách, ale postupně, jak vypije na jedno krmení větší objem mléka, se skutečné intervaly vytrávení proměňují. Pokud žena kojí, nemá přehled o vypité dávce mléka a rozpoznat tyto změny pro ni může být obtížné. Ve světle takové úvahy je pak na místě vyzkoušet na jeden den krmení v delších časových intervalech. Pokud potíže neustoupí, dítěti to neublíží a žena může mít jistotu, že se tato příčina se nepotvrdila.

Do 1 roku

V období prvních příkrmů, zhruba do 1 roku věku dítěte, do hry začíná vstupovat celá řada dalších faktorů. Zcela nových.

  • Nuda 

I malé děti, které ještě neumí chodit, se umí nudit. Krmení je pro ně činnost nezáživná, a tak se všelijak snaží se zabavit, což někdy může krmení značně zkomplikovat. Klidně dítěti dejte během krmení do ruky hračku, zpívejte písničky, říkejte básničky nebo později (většinou až po prvních narozeninách) nechte dítě, až zkusí jíst samo. Vždy ho však dokrmte.

  • Neoblíbené potraviny

I takhle malé děti už mohou být pěkně mlsné jazýčky. Neztrácejte nervy, nechtěné jídlo na pár týdnů vyřaďte z jídelníčku a postupně ho tam zase později propašujete zpátky.

  • Časté krmení, velké porce

Tato příčina zůstává (jako u mladších kojenců) a velmi často je to také příčina nejpravděpodobnější. Vaše dítě nejspíš vůbec netuší, co je hlad. To je sice dobrá zpráva, ale někdy není trochu hladu na škodu.
Stejně jako u mladších kojenců zkuste na jeden či dva dny prodloužit intervaly mezi krmením a uvidíte sami, co se stane. Dítěti takto mírné snížení příjmu potravy neuškodí a vy si ověříte, zda se k jídlu nyní staví s větším apetitem.
Na vině mohou být i zbytečně velké porce, tak se o nich neváhejte (ostatně jako o celém jídelníčku dítěte) poradit s ošetřujícím pediatrem. Vždyť je to právě on, kdo dlouhodobě sleduje přibírání dítěte a dovede vám nejlépe poradit. Nestyďte se, pokud vám takové dotazy a konzultace přijdou banální. Nemusíte si vyčítat, že „to moc řešíte“. Naopak! Hledáte optimální rovnováhu v jídelníčku a to je pro vaše dítě i do budoucna velmi důležitá věc.

Nechutenství bohužel může být i příznakem onemocnění. Od blížícího se nachlazení a rýmy až po závažnější choroby. Můžete-li vyloučit, že vaše miminko je přejedené, věnujte zjišťování příčin nechutenství dítěte zvýšenou pozornost. Vždy začněte v ordinaci ošetřujícího pediatra dítěte, naopak raději nevyhledávejte na internetu. To si dopřejte později, až společně s lékaři přijdete na to, co se vlastně děje.



Další tipy

Pravidelně Vám přinášíme nové rady a tipy.

Zabraňte striím v těhotenství

Strie jsou viditelná poranění kůže, která způsobuje rychlé a enormní roztahování kůže, jako se tomu děje právě v...

Číst celý článek

Vyrážka ze slunce

Někdy také světelná kopřivka nebo odborně polymorfní světelná dermatóza je vyrážka, která umí potrápit děti i dospělé...

Číst celý článek

Mléčné kaše vs. pokračovací mléka

Můžete porci pokračovacího kojeneckého mléka nahradit miskou mléčné kaše určené pro kojence? Jaký je rozdíl ve...

Číst celý článek